KŘIVDA 

Klientka sdílela na sezení pocit křivdy, kdy její maminka, která již zemřela, celoživotně upřednostňovala starší sestru.

Otec sestry opustil rodinu, pak se narodila klientka, jejíž otec starší sestru adoptoval. O tom se nikdy nesmělo mluvit.

Mapovaly jsme příběh maminky: maminka byla jako miminko odložena svou matkou a vyrůstala u adoptivnich rodičů. O tom se rovněž nesmělo mluvit.

Nabídla jsem klientce ať se zkusí na maminku podívat jako na odložené dítě a chytit pocity, které takové dítě má: opuštění a přesvědčeni: nejsem dost dobrá, když mě matka odložila.

Díky tomu se klientce rozkryla dynamika toho, co působilo v ženské linii jejich rodiny.

Maminka se pod vlivem tohoto přesvědčeni snažila být vždy dokonalá, protože to považovala za jediný způsob jak získat lásku. To požadovala i po své mladší dceři, dokonalost.

U starší dcery působil pocit opuštění, který prožila matka jako dítě a který promítla do starší dcery, jejíž otec odešel. Kompezovala tak na dceři to, co chybělo jí, ošetřovala tak svůj dětský pocit a zároveň ji chránila před pravdou, protože pravdu, že byla opuštěna matkou sama nikdy nepřijala.

Dvě dcery zhmotnily její dvě části, trauma a jeho ochranu, pocit opuštění a perfekcionismus jako způsob, jak získat hodnotu.

Když dcera porozuměla této dynamice, ulevilo se ji. Pochopila, ze chování matky nemělo nic společného s její hodnotou, ale s křivkou, která v životě matky působila.