ZACYKLENÍ

Zacyklení je opakující se chování a s ním opakující se důsledky. Tak se například můžeme znovu a znovu ocitnout ve vztazích, kdy se obětujeme, přitahujeme tak partnera, který je závislý, agresivní nebo manipulatvní a znova se ocitáme v roli oběti.

Zacyklení je stav, kdy rozumem chápeme, že není dobré po ukončení vztahu s alkoholikem znovu začít vztah s člověkem, který “trochu více” pije, a přesto po čase zjišťujeme, že přesně to jsme opět udělali.

Dobrým příkladem zacyklení je vztah, kdy jeden z partnerů reaguje na ublížení (rozuměj chování jiné než od druhého očekával), ukřivděním. Bývá časté, že druhý z partnerů je naučený z dětství přizpůsobit se manipulaci ukřivděného rodiče, nyní partnera a plnit jeho očekávání.

Výsledkem je nikoliv laskavá pozornost, po které ukřivděný partner touží a dětsky jí vyžaduje, ale pouhé přizpůsobení se, plnění toho, co je vyžadováno.

Ukřivděný tak nedostává po čem touží, čímž se křivda posiluje a prohlubuje.

Partner zvyklý přizpůsobit se je přetížený, což se může projevit alkoholismem, nevěrou či nemocí.

Jediná cesta jak přerušit zacyklení, je porozumět svým potřebám, nahlédnout chování, jakým je dosahujeme a převzít za toto zodpovědnost.

Ukřivděný musí rozpoznat, kde vznikla křivda, která nesouvisí s partnerem, jaká potřeba se za tímto pocitem skrývá a jakým způsobem tuto potřebu naplnit tak, abychom nezůstávali v dětské pozici.

Ten, kdo se přizpůsobuje, musí rozpoznat, kde tento návyk vznikl, co mu přináší a převzít zodpovědnost za to, co tím vytváří.

Výsledkem je dospělost, svobodná volba a zralá láska.

 

 

 

SLOVA, KTERÁ SE NEŘEKNOU, SE NEVYŘČENÁ VRACÍ 

Klientka, jejíž abstinence začala před rokem převozem na záchytnou stanici a pokračovala léčbou závislosti, měla po roce sen, ve kterém se ocitla znovu na záchytce.

Sen – Jsem na záchytce a na vedlejším lůžku je muž, který pořád mluví. Jdu zaklepat na sestru, že to je hrozný, ať ho dají pryč. Sestra přes okénko ve dveřích říká, že to nejde, že je to můj otec a tak tam musí zůstat.

S klientkou jsme pojmenovaly význam snu: otec jí mluví stále do života, přestože je již mrtvý. Klientka si uvědomuje, že v přítomnosti otce měla vždy strach, aby neudělala něco špatně a ten pocit má i v současné době.

Požádala jsem klientku, aby se vrátila do snu a aby ho dokončila tak, aby se postarala o svoji spokojenost.

Klientka nejprve chtěla utéct oknem, ale okno nenašla a zároveň jsme pojmenovaly, že útěk není dlouhodobým řešením jejího vnitřního hlasu, který jí říká, že něco dělá špatně.

Nabízím klientce rozhovor s otce.

Oba v imaginaci pláčou. Klientka si připouští, že jí otec chybí. Z rozhovoru vyplývá tendence být tu pro otcovy pocity, tak jak to dělala celé dětství. Klientka měla možnost sdělit otci, co cítí, oddělit se od otcova vlivu, vyjádřit, že jí otec chybí, převzít zodpovědnost za svůj život, říct otci, že se o sebe postará. V ten moment klientka stále se zavřenýma očima, v údivu a s úlevou říká: On odchází.

Po té, co klientka sdělila otci vše, co měla na srdci, mohl otec odejít. Na symbolické úrovni propustila mrtvého otce, jehož vliv v jejím životě byl stále přítomný.

 

 

123
Provozováno na systému Ebenit - Tvorba webu a eshopu.
STATUS_IS__APP_RUNNING